SToPA Andělů

Již dlouho jsme se potýkala s nespravedlivým životem, který jsem řešila nejdříve emočně, vztekle, egoisticky. V dětství, prvním i druhém manželství, ve třetím vztahu, který jsem svatebním slibem nespojila. Mým synem, který mě ve společném životě opustil a šel svou vlastní cestou a mou dcerou, která mě opustila na onen svět.

V dětství jsem netušila, že je důležité pro mou osobnost do dospělosti i prenatální svět a porod. Prenatální období a porod je skutečný začátek všeho. Jak se cítíme, rodíme, to žijeme. Do našeho prenatálního světa si maminku vybíráme podobnou námi. Její nevyřešené strachy, obavy a jiné její nezdary se dotýkají i nás.

V prenatálu jsme byly dvě. Strachy, velmi mladé matky se do našeho života prolínaly už v něm. Bohužel i císařský porod zavinil život dvou dívek, dvojčátek, které mezi sebou celý život bojovaly i když si navzájem pomáhaly. Máma nebyla milující matkou, jak by si tyto dívenky přály a táta nebyl průbojným otcem. Proto tyto dívenky v dospělosti začaly žít jejich podobný život.

Já měla štěstí a naskytla se mě stopa andělů. Život je krásný, pokud najdete cestu poznání a život vezmete jako hru. Nic není doopravdy. Život si tvoříme sami a nic není náhoda. Je třeba si uvědomit sílu slova a mysli. Učit se nezávislosti, samostatnosti, plnit životní úkoly, poslání, když je potřeba i přes bolest a nemoc těla. Přes lekce, které se nám do života dostávají. Vše se odehrává v pokračovaní i z minulých životů.

Máme výhodu, volbu, přesně víme, do čeho jdeme. Jen časem zapomínáme. V životě jsou situace podobné i se stejnými událostmi. Všichni prožíváme nějakou bolest, křivdu, nespravedlnost. Našim úkolem je najít tuto cestu přes lekce, přes učitele, které potkáváme a jsou naší nutnou součástí. Bolest, nemoc a karmy nám tím otevírají oči, mysl a naše krásné neskutečné vysněné životy. Není hezčí odměna, než lépe a lehčeji žít. Mě osobně ve třetím, skvělém manželství.